Nejčastější dotazy - kal a odpadní voda

Je ČOV více, nebo méně infekční, než žumpa?
ČOV je mnohem méně infekční než žumpa. Je to způsobeno za prvé z principu menším objemem odpadních vod a menšími rozměry zařízení jako takového, ale hlavně díky rozdílným procesům v obou zařízeních probíhajícím. V žumpě probíhají anaerobní procesy, jejichž finálními produkty jsou kromě biomasy obvykle voda a bioplyn skládající se převážně z methanu a sirovodíku, což jsou jedovaté plyny a sirovodík navíc značně zapáchá. Další fakt je, že v anaerobních procesech dochází jen v minimální míře k odstranění patogenních mikroorganizmů, které mohou způsobovat infekční onemocnění. Zatímco v čistírně odpadních vod aerobního typu dochází díky oxidaci vody a všech látek v ní obsažených k jejich čištění a zároveň dezinfekci. Je prokázáno, že 99% všech patogenních mikroorganizmů obsažených v surové odpadní vodě je v procesu aerobního čištění v čistírnách odpadních vod díky oxidaci zlikvidováno. Finálními produkty aerobního čištění odpadních vod jsou kromě biomasy voda a oxid uhličitý. Tedy nezávadné a nezapáchající plyny. Jako dezinfekci odtékající vyčištěné odpadní vody lze navíc systém ČOV dovybavit o dezinfekci chlorací, či UV lampou. Další možností je instalovat si dočištění na membránové mikrofiltraci s chlorací, kde dojde k odfiltrování všech částic až po bakterie.
Jak ovlivňuje aktivační proces množství patogenních mikroorganizmů v odpadní vodě?
Je prokázáno, že 99% všech patogenních mikroorganizmů obsažených v surové odpadní vodě je v procesu aerobního čištění v čistírnách odpadních vod díky oxidaci zlikvidováno.
Jak lze legálně dle norem EU a ČR likvidovat přebytečný aktivovaný kal?
Dle současně platné české i EU legislativy lze přebytečný aerobně stabilizovaný kal likvidovat uložením na vodotěsný kompost. (Na kompletní zajištění nezávadnosti stačí poté kal posypat vápnem.) Na kompostu po promíchání s ostatním organickým vegetačním odpadem dojde k přeměně kalu na průmyslový kompost a ten již lze aplikovat bez problému jako hnojivo na zemědělskou půdu. Toto platí potud, pokud celý popsaný proces je uskutečněn na pozemcích jednoho jediného majitele. Ve chvíli, kdy by mělo dojít k manipulaci, prodeji, či darování kalu jinému subjektu, bylo by třeba udělat jeho velice drahé a náročné rozbory. Je to způsobeno tím, že by se na toto nakládání okamžitě vztahoval zákon o odpadech. To samé platí pro vyrobený kompost. Ve chvíli, kdy by mělo dojít k manipulaci, prodeji, či darování kompostu jinému subjektu, bylo by třeba udělat jeho velice drahé a náročné rozbory. Je to způsobeno tím, že by se na toto nakládání okamžitě vztahoval zákon o průmyslových hnojivech.
Co je to biologická pěna?
Biologická pěna (neboli také vláknité bytnění aktivovaného kalu) je pojem, kterým se označuje stav v biocenóze aktivovaného kalu na ČOV, kdy dojde k přemnožení mikroorganismů ve tvaru dlouhých vláken na úkor mikroorganizmů tvořících kompaktní vločky. To má dále za následek, že dlouhá vlákna se propletou (navíc mají obvykle hydrofobní povrch), vytvoří jakousi síť a v ní se poté zachytávají mikrobublinky vzduchu z aerace. To ve finále způsobí tvorbu pěny na hladině aktivační nádrže. Tato pěna pak může způsobovat nejen estetické, ale i mechanické problémy a v limitním případě dokonce přetékat z nádrží ven.
Jak bojovat s biologickou pěnou?
Těžko. V současnosti bylo identifikováno přes 50 různých druhů mikroorganismů, které mohou tento stav způsobit. Mezi nejznámější patří např. Microthrix Parvicella, Nocardia, typu Gall, Nostocoida Limnicola atd. Problém je ovšem ten, že každému typu bakterií vyhovují a na druhou stranu také nevyhovují rozdílné kultivační podmínky. Ty jsou např.: množství rozp. kyslíku, koncentrace substrátu, složení odpadní vody, dostatek nutrientů, atd. V praxi to tedy znamená, že bez drahého mikrobiologického rozboru nezjistíme, který typ bakterií bytnění způsobuje a tedy i jak proti němu bojovat. Jediný prostředek, který má prokázaný efekt, je použití koagulantu PAX, nebo jiné chemikálie obsahující hliník. Hliník má údajně toxické účinky na obnažená dlouhá vlákna mikroorganismů. Tento efekt byl prokázán pouze pro Microthrix Parvicellu, která představuje cca 50% všech případů. V ČOV Topas lze tedy konstatovat taktéž, že pravděpodobnost účinnosti bude cca 1:1.
Co dělat, když se do ČOV dostane toxická látka a biomasa odumře?
Ideálně a dle zákona by se měl okamžitě stávající obsah ČOV s toxickou látkou vyvézt a odborně zlikvidovat. Na ČOV je pak nutné navézt nový aktivovaný kal, popř. ji znovu nechat zaběhnout. V praxi je ovšem nejjednodušší buďto ČOV nechat kompletně vyvézt jako žumpu a poté nechat opět zaběhnout a nebo prostě počkat až se závadná látka z ČOV odplaví sama a po obnovení podmínek vhodných pro život aktivovaného kalu se tento znovu cca do 3 – 4 týdnů plně obnoví.
Co je to PAX, PIX a k čemu se používá?
PAX je zkratka Polyaluminumhalogen (polyaluminumchlorid)
PIX je zkratka Polyironhalogen (polyironchlorid)
Obě dvě chemikálie jsou tzv. koagulanty, které se používají k chemickému odstraňování fosforu formou srážení z odpadní vody. Další mohou být Prefloc – síran železitý, síran hlinitý, chlorid železitý atd. V zásadě vždy chemikálie obsahující soli železa, či hliníku. Nicméně PAX je ještě důležitý tím, že byla prokázána jeho účinnost při potlačování vláknitého bytnění kalu, neboli biologické pěny. Je to způsobeno toxickými účinky hliníku na obnažená vlákna bakterií, zatímco vločkotvorné bakterie jsou ochráněny.
Co se stane s ČOV pokud nebude řádně odkalována?
V případě, že nebude na ČOV prováděna řádná údržba bude první, co nastane, její překalení. To se projeví nárůstem koncentrace aktivovaného kalu v aktivaci nad optimum (3 – 4 kg/m3 což odpovídá cca 30 % objemu odebraného vzorku po odsazení 30 min) v důsledku čehož začne po čase unikat aktivovaný kal do odtoku z dosazovací nádrže, jejíž separační kapacita bude překročena. Pokud není ČOV vybavena PF, tak může takto i dále fungovat přičemž bude díky úniku kalu do odtoku vykazovat zhoršenou účinnost ve všech parametrech. Takto v zásadě fungují všechny dobře navržené a kvalitně vyrobené ČOV naší konkurence. Pokud se jedná o ČOV s PF, tak dojde logicky po čase k ucpání PF a voda půjde tedy přepadem PF i s unikajícím kalem. Tato situace vytrvá tak dlouho až v důsledku vysoké koncentrace kalu a hustotě směsí ve všech komorách dojde někde k mechanickému problému s přicpáním a signalizaci poruchového stavu ať již havarijním plovákem, nebo TOMem.
Je ČOV Topas vybavena na nitrifikaci a denitrifikaci?
Ano. K nitrifikaci dochází vždy zároveň s aktivací na každé ČOV a k denitrifikaci dochází na ČOV Topas ve zpětné fázi. Zde začne docházet k denitrifikaci v aktivační komoře po vyčerpání rozpuštěného kyslíku, ale hlavně je denitrifikaci podrobena část vody, která přes kalojem přepadá zpět do akumulační komory. Tam je většinou prostředí anoxické. Při obvyklých 2 – 3 přepnutí za den je tak podrobena recirkulace a tím i denitrifikaci cca polovina denního přítoku. Pokud se má na odtoku z ČOV garantovat i koncentrace celkového dusíku, tedy i dostatečně účinná denitrifikace je třeba ČOV o cca 1/3 předimenzovat a zajistit tím dostatečnou recirkulaci.
Mohu vodou z ČOV zalévat i zeleninu? (Dusičnany)
Ano bez problémů. Zbytkové koncentrace dusíku a fosforu jsou naopak vhodnými makronutrienty pro růst rostlin. Co se týče hygienického hlediska, tak pokud je odtok ČOV vybaven UV lampou, nevzniká žádné riziko, pokud není dezinfikován, je pouze nutné přerušit zálivku cca 2 měsíce před sklizní, tak aby došlo k přirozenému úhynu potenciálních zbytkových bakterií.
Dodáváte k čistírně také UV lampy? Pokud ano, jak a kde je UV lampa osazena?
Ano ČOV Topas je možno dodat s dezinfekcí vyčištěné vody a to pomocí UV lamp. UV lampy se instalují na odtokové potrubí ČOV tak, aby byly přístupné pro výměnu žárovky a to buď uvnitř vlastní ČOV, nebo uvnitř zásobníku na vyčištěnou vodu. Voda je po průtoku UV lampou dezinfikována. UV záření dnes představuje nejúčinnější formu dezinfekce, jelikož odstraňuje i veškeré viry. Destruuje totiž přímo DNA všech živých organizmů, jež jsou vystaveny UV záření.

Zpět