Diskusní fórum

Hustá pěna

Zpět na seznam


Autor: Lukáš, vloženo 07.03.2013 04:02 Reagovat
Poprosím o radu, začal se mi na hladině aktivace a i dosázováku tvořit hustá pěna. Stačí ji jen posbírat (což jde těžko) nebo bude postačovat naředit čistou vodou?

Díky
Autor: Eva Krupičková, vloženo 13.03.2013 11:19 Reagovat
Zkuste nejprve zkontrolovat, jestli nemáte překalenou aktivaci. Tzn. že v průtočné fázi, když víří aktivace, tak cca po 10-ti minutách naberte vodu do průhledné odměrky a nechte usadit. Je-li kalu více než asi 30%, pak je aktivace překalená. To se může stát tak, že se ucpe mamutka přebytečného kalu, která odčerpává kal do kalojemu. Zkontrolujte tedy, jestli v průběhu zpětné fáze přečerpává a jestli není ucpaná. Ještě je také možné, že jste již dlouho neodkaloval kalojem a tím může být celkově čistírna překalená.
Teprve potom, jestliže je vše výše popsané v pořádku a problém s pěnou trvá, pak jde zřejmě o biologickou pěnu, kterou zkuste odstranit např. PAXem, viz. jiné články tohoto diskuzního fóra.
Autor: martin, vloženo 12.03.2013 09:54 Reagovat
Ja ju mám už 2 mesiace. Viem že je to biologická pena. Problém s ňou je každý rok, ale stále len v zime. Môj názor je že biologická pena sa robí stále v zime od studeného vzduchu, ktorý vháňa kompresor do ČOV. Inú príčinu si neviem vysvetliť. Každý deň chodím do ČOV otvorím ju a pozbieram penu do vedra. Riešenie: Na JAR určite umiestním kompresor do domu aby do ČOV nešiel v zime studený vzduch.
Autor: martin olexa, vloženo 13.03.2013 07:47 Reagovat
Skúsim sa Vás spýtať inak. Predstavte si že je vonku zima a je dajme tomu -5 pod nulou. Do ČOV mi prichádza vzduch o akej teplote? -5 stupňov. Keď dám kompresor do domu v ktorom je 22 stupňov aku teplotu bude mať vzduch ktorý bude vchádzať do ČOV? Možná 15 možná 10stupňov. Určite nie -5 stupňov. Teraz čo je pre celú ČOV lepšie? Prvá alebo druhá varianta? Už to mám nejakú zimu odsledované. Biologická pena: margaríny, rastlinné tuky...atď. Keď dostanú studený vzduch ako keby ste ich vymiešali a dali do chladničky = šľahačka. Keď sa oteplí šlahačka
(biologická pena) zmizne. Celkové ochladenie vody v ČOV určite má súvis aj so studeným vzduchom ktorý nasáva kompresor z vonku. Mám pravdu? Presvedčte ma že nie :-)
Autor: Eva Krupičková - TopolWater, vloženo 14.03.2013 04:01 Reagovat
Dmychadlo je stroj (umístěný v samostatném kastlíku v ČOV), který je velkou část dne v chodu, čímž se přirozeně zahřívá a tím pádem zahřívá i vzduch v kastlíku a taktéž i vzduch který jím prochází a který přivádí do čistírny. V zimním období je tedy chladnější vzduch částečně využíván na zchlazování dmychadla. Umístěním dmychadla do domu pravděpodobně nejenže neoteplíte vodu v čistírně, ale můžete si způsobit daleko více potíží s nepříjemnou hlučností, nižší výkonností dmychadla apod. Dodávky menšího množství vzduchu díky ztrátám vzduchu v závislosti na délce vedení vzduchu se mohou negativně projevit na kvalitě čištění odpadní vody.
Mnohem zásadnější pro teplotu vody v čistírně je teplota vody na přítoku, tj. hloubka přítokového potrubí.
Autor: Ladislav Procházka, vloženo 11.04.2013 07:11 Reagovat
Mám vaši ČOVku v provozu od roku 2007. Jakmile přijdou mrazy, vytvoří se na hladině biol. pěna a nedá se odbourat. ČOVka je pod sněhem, nic neběží jak má, trysky se ucpávají, odtok se ucpává a čistit ji v mrazu je moc fajn. Jakmile se oteplí, okamžitě zmizí pěna a je vše OK. Vyzkoušel jsem PAX, častější odkalování, ale moc to nepomohlo. V zimě prostě půda promrzne do 50-80 cm. Voda v ČOVce je pak trvale ochlazovaná, klesne její teplota, což má negativní vliv na její chod. Víko je sice zateplené, ale stěny nikoliv. Letos odkopu okolo ČOVky zeminu aspoň do hloubky 80 cm a všechny 4 stěny zvenku pořádně zateplím vhodným materiálem. Pokud tohle nezabere, tak už fakt nevím... zdá se, že výrobce umí jen doporučovat chemikálie. Ještě vloni mě tady ubezpečovali, že ochlazení v zimě nemá na chod ČOVky vliv, ale já si po 6 letech "užívání" myslím pravý opak a určitě mi dá spousta majitelů zapravdu.
Autor: Jan Topol - TopolWater, vloženo 22.04.2013 02:22 Reagovat
Shrnutí problému:
Při snížené teplotě odpadní vody se vytváří na hladině biologická pěna. Samozřejmě problémy s biologickou pěnou jsou popsány v provozním řádu a jsou nepříjemné.
Stanovisko výrobce:
Podle našich zkušeností, by neměla mít snížená teplota vody vliv na výskyt biologické pěny. S tímto problémem jsme se ještě nesetkali, a to ani za mnohem nižších teplot, i přesto, že 1/3 výrobků se exportuje do Švédska. Nesetkal jsem se s tímto ani v odborné literatuře. Faktem je, že biologická pěna se častěji tvoří při změně teplot, a to především na jaře a na podzim. Domnívám se, že příčina bude někde jinde a zateplování nevidím jako účelné.
Obecně platí, že pokud jde o skutečnou biologickou pěnu, pak k její tvorbě přispívá vysoké stáří kalu a většinou i zvýšená teplota. Váš problém je opačný. Znovu se odvolávám na obecné věci, co prospívá vláknitým bakteriím:
- Tuky obecně a hlavně přepálené rostlinné tuky
- Vysoké stáří kalu v aktivační nádrži
- Aerobní prostředí s dostatkem vzduchu
Co vláknitým bakteriím nevyhovuje:
- Často provádět odkalení čistírny ? podstatně častěji, než je doporučeno v provozním řádu
Obecně je vhodné, aby kal častěji recirkuloval mezi aktivační nádrží, kalojemem a akumulací. Toho je možné dosáhnout častějším přepínáním chodu z průtočné do zpětné fáze. Podmínkou pro častější přepínání je, že čistírna není přetížená hydraulicky. Dosáhnout toho můžeme tak, že povytáhneme plovák a zkrátíme jeho chod. Tím zvýšíme jak minimální, tak pracovní hladinu. Snížíme tím ale zároveň akumulační prostor při nárazovém přítoku. Zvýšením hladiny v akumulaci zároveň zvýšíme i výkon mamutky surové vody ? průtočná fáze se zkrátí. Pokud by nebylo možné zvýšit hladinu v akumulaci z hlediska nebezpečí přeplnění a odtoku vody bezpečnostním přepadem, pak je možné zvětšit trysku na mamutce surové vody. Tím zvýšíme její hydraulický výkon a zkrátíme průtočnou fázi.
V mnoha případech tato opatření byla účinná a nebylo nutné sahat k dávkování chemikálií.
Opravdu jsem se ve své praxi nesetkal, že by snížením teploty vody v čistírně docházelo automaticky ke vzniku biologické pěny.
Autor: Daves, vloženo 23.04.2013 01:07 Reagovat
Toto je sice hezké, ale u nových čističek, kde byly plováky nahrazeny řídídí jednotkou s tlakovým čidlem, tato možnost není. Jediné, čeho můžete dosáhnout je, že povytáhnete čidlo hladiny a tím zvýšíte pracovní hladinu v aktivační nádrži. Zpětná fáze pak trvá o něco déle, než se dosáhne potřebné hladiny.

V mém konkrétním případě se podařilo pěnu (v aktivaci i dosazováku) zlikvidovat přiškrcením vzduchu do aktivace. PAX nezabral. Přiškrcení vzduchu je ale potřeba regulovat v závislosti na okolní teplotě. V létě více vzduchu, v zimě méně.
Autor: Jan Topol - TopolWater, vloženo 24.04.2013 02:58 Reagovat
Jak jsem již psal, nedoporučuji škrtit přívod vzduchu, zvlášť ne v případě, kdy je čistírna plně zatížená. Mohlo by dojít k celkovému deficitu kyslíku v systému. Tím by se snížilo oxygenační stáří kalu a byl by ohrožen proces nitrifikace, tj. oxidace amoniaku na dusičnany. Jako principiálně lepší řešení považuji zvýšit cirkulaci mezi aktivací a akumulací, pokud to umožňuje hydraulické zatížení čistírny.
Pokud se týká regulace hladiny v akumulaci, máte pravdu, že tam, kde je systém Topas A (bez plováků), je obtížnější regulovat hladinu v akumulaci. Ve variantách s displejem se hladina v akumulaci nastaví na displeji, U varianty bez displeje je pracovní hladina nastavená na pevno při ponoru konce tlakového senzoru 80cm. Znamená to tedy, že pracovní hladinu můžeme snížit pouze o cca 10cm, ale zvýšit ji můžeme povytáhnutím tlakového senzoru.
Autor: Daves, vloženo 29.04.2013 02:16 Reagovat
Naše čistírna jede povětšinou v 50% režimu, tedy zpětná fáze nastává každých 10h (5 x 2h cyklus) + délka zpětné fáze (takto je to naprogramováno z výroby).

Děkuji za radu - zkusím zpětnou fázi provádět každý cyklus, tzn každé 4h.
Autor: JaZ, vloženo 05.05.2013 10:32 Reagovat
Mám na Topas8PF instalované v roce 2007 stejné potíže. Souvislost s teplotou nemohu potvrdit ani vyvrátit. Zatím to řeším častým odkalováním - celý kalojem a třetina aktivace každé 2 až 4 týdny. Zatím jsem to připisoval opotřebovanému plováku.
PS: Navízíte možnost upgrade mechanického systému na systém s tlakovými čidly? Jaký typ čidel používáte? Jaký používáte kontroler? Zkoušeli jste použít akustické snímače výšky hladiny? V případě, že ano, proč je výhodnější použít tlakové čidlo?
Autor: Jan Topol - TopolWater, vloženo 06.05.2013 12:57 Reagovat
Přímá souvislost tvorby biologického kalu s teplotou podle mého názoru není. Faktem však je, že se snižující se teplotou se zvyšuje rozpustnost kyslíku ve vodě. Proto například u ČOV do tropických oblastí musíme posilovat výkon dmychadla. Zároveň při zvýšené teplotě všechny procesy probíhají rychleji. To může být v některých případech příčinou, že v zimním období je přebytek kyslíku, což prospívá tvorbě vláknitých bakterií a tím i biologické pěny.
Samozřejmě častějším odkalováním se snižuje stáří kalu, což vláknitým bakteriím nesvědčí.

Pokud jde o snímání hladiny, tak použití tlakového čidla je řádově lacinější než ultrazvukové příp. jiné snímače. Takové snímače se používají na velkých ČOV a jejich cena by představovala cca 50% ceny malé čistírny. Pokud byste měl zájem o modernizaci Vaší ČOV můžeme Vám nabídnout přestavbu na systém TOPAS S, kde není použita dosazovací nádrž a je to systém, který jsme speciálně vyvíjeli na eliminaci problémů s biologickou pěnou. Tento systém používáme na rekonstrukce starých nebo nefungujících typů jiných ČOV. Na trh bude tento systém uveden u nových čistíren v příštím roce.
Dále uvádím hlavní přednosti čistíren TOPAS S:
- Čistírna sama automaticky a plynule reguluje chod podle množství přitékající odpadní vody (dmychadlo pracuje 2 až 24 hodin denně). Pokud řídící jednotka v nastavené době nezaznamená přítok splašků, zapíná udržovací chod, ve kterém dmychadlo pracuje jen asi 2 hodiny denně, čímž šetří energii a udržuje životaschopnost aktivovaného kalu, nezbytného pro proces čištění. Můžeme tím garantovat biologickou funkčnost ČOV minimálně tři měsíce bez přítoku splašků.
- Řídící jednotka umožňuje nastavení zvláštního režimu čištění pro nestandardní odpadní vody (silně či málo znečištěné).
- Uživatel nemanipuluje s žádnými regulačními armaturami ani kohouty, řídící jednotka automaticky nastaví provoz podle změřeného množství odpadní vody.
- Součástí čistícího procesu je automatické udržování optimální koncentrace aktivovaného kalu v čistírně.
- Dávkovací zařízení pro chemické odstraňování fosforu pracuje v závislosti na řídící jednotkou změřeném množství odpadní vody a požadované koncentraci P na odtoku.
- Nádrž čistírny je samonosná.
- Konstrukce nádrže čistírny umožňuje umístění ČOV pod úroveň podzemní vody.
Autor: JaZ, vloženo 14.05.2013 03:36 Reagovat
Mám za to, že míříte dobře a opět do černého. A fandím vám. Už jste mimo tento dotaz o TopasS někde publikoval bližší informace?

K senzoru - jsem přesvědčen o tom, že modul se spolehlivým ultrazvukovým senzorem a RS232 komunikací je možné dnes už dát spolehlivě pod 2000 Kč, materiál kolem 1000 Kč bez DPH.

Zajímalo by mě, jak jdete na měření a regulaci koncentrace kalu. Uvažujete i o automatickém vyprazdňování kalojemu?
Autor: Jan Topol - TopolWater, vloženo 26.06.2013 03:27 Reagovat
Čistírny Topas již od prvních typů roku 1995 jsou vybaveny automatickým odkalováním aktivační nádrže. Tím je udržována trvale optimální koncentrace kalu. To je vrcholně odborná činnost, kterou na jiných čistírnách s cca 5 ručními kohouty, musí vykonávat laická obsluha (po prostudování složitého provozního řádu). Samozřejmě další problém je kam vyprazdňovat kalojem. Pokud ovšem předpokládáme, že jsme nevymysleli systém "superaktivace", ve kterém se kal netvoří a tudíž není potřeba ani budovat kalojem. Některé konkurenční firmy již tento systém vymyslely, ale Nobelovu cenu nedostaly :-)
Likvidace kalu případně jeho odvodnění je principiálně vážný problém. Např. na velkých městských čistírnách náklady na likvidaci kalu činí až 30% nákladů čištění odpadních vod. V podmínkách České republiky se jeví jako nejjednodušší kal odčerpat na kompost případně k okrasné vegetaci. U čistíren exportovaných do Švédska se často do kalojemu doplňuje ještě jedna mamutka, která přečerpává kal do malého dvoukomorového septiku, který slouží jako primární sedimentace před čistírnou. Zde dochází k míšení přebytečného aktivovaného kalu s primárním kalem. Tím se podstatně prodlužují lhůty na vyvážení kalu z čistírny.

Druhý způsob, který realizují, spočívá v tom, že v kalojemu je ještě jedna mamutka a kal se řízeně přečerpává do odvodňovacího vaku. Vak je umístěn v plastové nádrži vedle čistírny. Prosakující voda se vrací zpátky do čistírny. Za určitou dobu se vak vyjme a odvodněný kal se použije na kompost. Těmito způsoby je možné prodloužit lhůtu na odkalení celé čistírny.

Metody provozované na čistírnách TOPAS ve Švédsku nejsou pro podmínky České republiky příliš vhodné. Majitelé čistíren nemají zájem platit pravidelný servis. Protože tyto úkony obvykle dělá servisní organizace, ne majitel sám. V podmínkách ČR se mi jeví jako nejvýhodnější zvětšit objem kalojemu tak, aby se četnost odkalování čistírny snížila. Nebo můžete dál rozvádět princip "superaktivace" :-)

Přidat komentář

Jméno: E-Mail:
Vzhledem k tomu, že firma TopolWater ručí za obsah zveřejněných příspěvků, bude příspěvek zobrazen, až po jeho schválení administrátorem!

Nahoru